A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Indonésie - Cestopisy

Bali, Gili Islands, Nusa Penida

Opět pět bab na cestě..tentokrát na Bali a okolí. Plno krásných zážítků a dobrodružství.

Bali 24.9. – 13.10. 2015

Kuta→Ubud→Bedugul→Lovina→Padang Bai→Gili Trawangan→Gili Meno→Gili Air→Nusa Penida→Kuta

Účastníci zájezdu:
- Pačti
- Martina
- Baru
- Čelda
- Kýťa

Opět je tu cestování s Kýťou. Trochu pozměněná sestava. Pět bab nás vyráží na Bali. Já už navštívím ostrov podruhé, chci si splnit další z mých snů – potápění s mantama.

Doporučení:
-pro holky co berou antikoncepci (ale i bez ní)-berte si na dlouhý lety stahovací podkolenky a dostatečně pijte…vim o čem mluvim..
-zabalte si s sebou povlečení na peřinu, vlezete do toho jak do spacáku v jakymkoli ubytování
-ptejte se raději více lidí než jen jednoho
-zjistěte si přibližné ceny přesunů předem
-smlouvejte
-usmívejte se

24.9. Praha→Amsterdam→Hongkong
V 5 ráno se scházíme na letišti, poslední cígo venku, odbavení-krosny si máme vyzvednout až na Bali.
Let do Amsterdamu krátkej, ani jsem pořádně nezavřela oko a už jsme klesali. Na letišti jsme se nasnídaly, pokoukaly po obchodech a frčely směr Hongkong. Let 11,5 hodiny. Filmy, hudba.. Žádný malý děti na obzoru, takže i spánek. Na letišti v HKG to uteklo rychle, pěkný výhled na zelené kopce nám to zpříjemňoval.

25.9. HKG→Bali
Konečně jsme po prochrápanym letu přistály na Bali a dostaly hned facku od vedra, vystály frontu u pasovky, vzaly krosny-dorazily nám všem, vyměnily prašule.. Natrefily jsme na cenově přijatelný taxi (150 000/pro všechny, ale musíte se vyhnout naháněčům hned v hale) a jely do Kuty k McDonaldu na pobřeží, ptž to tam už znám. Procházíme uličkou Poppies 1, kde se ubytováváme poblíž hlavní silnice (125 000/os. se snídaní) , odkud další den pojedeme do Ubudu. Házíme krosny na pokoje, sprcha-povinná!!! a jdeme si koupit lístek do již zmiňovaného Ubudu (60 000/os.). Jezdíme po ostrově busama od „cestovky“ PERAMA (ulice Jl. Legian, mají i www stránky, přehledné).
Při koukání na zboží všeho druhu zaplujem do restaurace Secret Garden a dáváme si první klasický jídlo-mňaaaam.
Po příchodu do pokoje, kde jsme měly 3.lůžko na zemi (měla tam spát Pačti), jsem se postavila před postel, začla něco vyprávět a hrozně vyjekla, ptž mi přes nohu přelez švábič. Mě moc nevaděj, jen jsem se lekla. Ale Pačti v tu ránu byla na posteli, vykulený oči-co to bylo?!!! Já s ledovym klidem-vlastně niiic……nemáš kelímek? :D Od té doby Pačti neopustila postel a matrace na zemi zbyla pro mě. Při odstraňování švába na mě spadlo velký zrcadlo, který mi viselo na zádech a i s tim zrcadlem jsem si musela dát nohy křížem, ptž se holky začly nehorázně smát.

26.9. Kuta→Ubud
Snídaně klasika-palačinka s banánem nebo ananasem/toast s vajíčkama na všechny způsoby. Hned po snídani jsme vyrazily k Peramě, nasedly do autobusu a frčely přes hodinu do Ubudu. Hledání ubytka nám ulehčil „naháněč“, nabídl nové pokoje (Savira bungalow, Gang Anila No.9)-bazén/snídaně/WIFI za 100 000/os. A fakt nekecal-bylo to asi nejhezčí ubytko za celou dovolenou.
Sbalily jsme si batůžek a hurá do Monkey forest (15 000/os.). Opice všude kam se podíváš-pro mě smrt-nenávidim opice, ale překonávám ráda sama sebe :D Zahrada je rozšířena, pěkná procházka. Nevim proč, ale jedna kurva na mě skočila, oni to snad cejtily-chtělo se mi brečet. Po návštěvě Monkey forestu jsme si šly zařídit lístek na další den směr Bedugul (60 000/os. se slevou). Jak jsme tam tak čekaly až na nás přijde řada, všimly jsme si vedlejší-na pohled příjemné-malé „restaurace“ Biam Biam, kam jsme samozřejmě hned po zakoupení lupenů zašly. Doporučujeme 
S ooobr pupkama jsme si domluvily řidiče, který nás odvezl ke slonímu chrámu (Goa Gajah-30 000), a poté do vesničky Petulu, kde se při západu slunce shromažďují bambiliony volavek na stromy ke spánku. Pozor na procházení pod stromy, ani Kličkovaná od Dalibora Jandy by nestačila!
Po dlouhém dni zasloužená masáž za 120 000.

27.9. Ubud→Bedugul
Po snídani házíme krosniče na záda a razíme směr Perama. Do Bedugulu se asi nikomu nechce, dávaj nám auto s řidičem. Za malou úplatu nám řidič staví na rýžových polích a v zahradě s kořením-ochutnávka cibetkové kávy-jaká je nevim, kafe nepiju.
V Bedugul nám řidič zastavil v pobočce Peramy, kde byli 2 dost divný a nepříjemný týpci a nutili nám ubytko, který jsme faaakt nechtěly. Celej Bedugul je trochu děsivej, na všechny tak působil. Ale je to asi dost tim, že to je spíš muslimský městečko a ten rozdíl tam opravdu je. Holky našly ubytko hned naproti v nádherných zahradách. Až na miliony švábů dobrý. K večeři si Martina dala tak pálivý jídlo, že nemohla mluvit a skoro ani dejchat..raději jsme se šly projít do velké zahrady.
S vedoucím jsme domluvily taxi na zítřejší trip na Gunung Catur. Baru se začala bát..ujišťovala jsem jí, že je období sucha a žádný pijavice tam fakt nebudou-moc mi nevěřila.
Čelda a já jsme se do pokojů rozdělily, ptž likvidujem šváby, kterých je tu faaakt hodně.
Všichni se zakuklej do povlečení z domova a koukaj jim jen oči. Ještěže jsou tu tlustý deky, je tu chladno. Na dotaz Baru-co to tam chrastí, raději odpovídám, že si drbu stehno….

28.9. Bedugul-trip na Gunung Catur – Pura Pucak Mangu
Dnes nás čeká ode mě naplánovaný (teda jako celá dovolená) výšlap na horu Catur. Jsou tam 2 kešky a ty prostě musim mít :D
Sbalení všeho potřebného do batohu, dost vody, něco sladkého, krabička poslední záchrany a vyrážíme taxikem k hoře. Bereme si na taxi číslo a až budem dole, napíšu mu textovku. Cesta ze začátku pozvolná, pohodinda. Měla jsem GPS souřadnice všech odpočívadel co tam jsou-což nám ulehčilo orientaci, ptž byla mlha jak bejk a nevěděly jsme v jaké části se nacházíme. Musim uznat, že poslední kilometr byl hroznej…obr kameny přes který musíš, na zachycení jen kořeny stromů. Baru přestala mluvit-stádium nasranosti č.1.
Nakonec jsme to daly, to bychom byly trubky to vzdát (i když já měla namále). Nahoře začlo mžít, daly jsme si sušenky, přišli místní hindu, vyfotili se s náma a my šly pomalu dolů. První dole byla Baru, šťastná, že už bude pryč z pralesa.
Jsem ale ráda, že jsme vyrazily na takový výšlap, bez něho by to nebylo ono (dělám každou dovču něco náročného-třeba na Srí Lance Adamovu horu)..pak je víc zážitků.
Při příchodu do pokojů zjištěn stav-4švábi..vynesla jsem 2 a dělala, že už je to vše.

29.9. Bedugul→Lovina
Holky maj okna do ulice a od půl 5 nemůžou spát, ptž se začínaj muslimové modlit. Po snídani jdeme omrknout chrám Pura Ulun Danu Beratan (30 000/os.) a cestou se koukáme na protější stranu jezera kde se tyčí hora, kterou jsme včera zdolaly.
V jednu nám jede bus, nepříjemny řidič a jede jak dobytek-je nám blbě. Naháněči nás drapnou a ukazujou nám pokoje Curik (130 000/os.), ubytko je nové, pěkné. Berem to, holky na sebe rvou plavky a konečně koupání. Já spim na pokoji, mám migrénu jak bejk, ale po spánku vyrážim na pláž a kde holky najdu? U piva v restauraci-prej aby viděly že jdu. Tam trávíme chvíle až do večera. Pláže jsou tmavé, mě se Lovina moc nelíbí.
Jdu spát, neni mi dobře. Holky vyrážej za zábavou, to že dorazily na pokoje ví asi celá Lovina-prej tam měli dobrý drinky.

30.9. Lovina
Dnešek je ve znamení relaxu, kromě Martiny-ta se jela potápět. Bohužel mi furt neni dobře z holčičích problémů, tak se s Martinou ani potápět nejedu (bála jsem se, že by mě mohl napadnout žralok a ukousnout mi frndu). Opět jsem šla za holkama na pláž později…zase na mě nečekaně mávaly z baru! Navečer jsme byly slušně navátý, probíraly důležitý témata jako seriál Esmeralda a všemi milovaný Chosé Armando. Velká úroveň!
Dorazila Martina z potápění, že to bylo super, viděla žraloka a plno dalšího. Jdeme na masáž-extáze. Na hlavách máme něco co se nedá popsat, vypadáme jak pudlové.
Martina během našeho masírování zajišťuje auto na další den. Auto s řidičem se zastávkama a lístekm na Gili(ale i Z) za 950 000,-/os. Berem to.
Já s Martinou chceme rybu, tak jedem na skútrech se dvěma maníkama do warungu na pláži. Ryby božský a levný.
Po véče nás odvezou na diskotrisko-kde už na nás čekaj holky. Po půlnoci jsme šly šourem domů a na ubikaci nedorazila Pačti s Čeldou-normálně zdrhly na jinou párty a dobelhaly se na pokoje ve 3 ráno.

1.10. Lovina→Padang Bai
V 10 po snídani pro nás přijel řidič a vyrazily jsme na první zastávku-vodopády Sekumpul (300 000 za 4os.). Od restaurace jsme se nechaly odvést na skútrech za 50 000 k vodopádům-joooo, byly jsme líný, ptž nás ještě bolely nohy z výšlapu v Bedugul. Cesta skútrama trochu hardcore, měly jsme smrt v očích! Já se koukla na vodopády jen z výšky a jela zpět, ale holky lezly dolů.. Vykoupaly se, vyfotily a Pačti se totálně rozsekala na kluzkých kamenech. Prej zařvala jak krteček JÉÉÉ a byla na zemi. Nic zlomenýho, jen odřeniny-všude. Když dorazily ke mě, už jsem měla nachystanou dezinfekci. Pačti mě neměla ráda. Veeelmi mě neměla ráda!!! Saďour Kýťa jsem byla. V nepozorované chvíli jsem jí to tam chrstla (zase lepší než kdyby se na to soustředila přece :D ).
Dále jsme se zastavovaly na vyhlídce na sopku Batur-což bylo nádherný a potuluje se tam týpek co prodává moc hezký obrázky z lávy a písku.
Chrám Besakih jsme bohužel nestíhaly-škoda(každopádně doporučuju navštívit, minulou dovolenou jsem ho navštívila, jsou tam gigantický pavouci).
V Padang Bai (kdo má tady čas, zajděte si na pláž přes kopec) jsme vyzvedly lístky na zítřejší loď směr GILI a ubytovaly se hotelu Dharma, kde jsme před 2 lety byly, a máme krásný rodinný pokoj za 600 000,- s výhledem do okolí. Večeři jsme si daly v Alola baru kde vypadl proud, ale naštěstí až po našem jídle.

2.10. Padang Bai→Gili Trawangan
Ráno vstáváme po celkem divoké noci, kdy holky nemohly spát ze všech zvuků okolo. Já měla špunty, spala jsem jak medvěd. Do toho ráno modlidby…holky se už těšej klídek na Gili. K snídani holkám místo sušeného mlíka přinesli škrob, zjištěno samozřejmě až po míchání v kafi…nasmály jsme se. Ještě vyměnit prašule a lehkou chůzí vyrážíme do přístavu, dáváme kafe-fakt už s mlíkem a naloďujem se. Separujem se, ptž holky chtěj být nahoře a zbytek by se tam asi pozvracel.
Na Gili Trawangan jsem zařizovala ubytko už z ČR-nevěděla jsem jak to tam bude, ale už vim, že není problém sehnat až tam. Půjčily jsme si kola z roku 5 a chystaly se objet ostrov. Přepadl nás hlad, tak jsme to o chvíli posunuly.. Ale jinak jsme ho objely za cca 45minut i se zastávkou na koupání. Na ostrově se nepoužívají žádná motorová vozidla, jen koňský/oslí povozy a někdo má dokonce i elektromotorku! Při objíždění ostrova jsme zařídily zítřejší přesun na vedlejší ostrov Meno (35 000/os.).
Večer jsme vyšly vstříc dobrému jídlu-trh se všim, ale hlavně s rybama, a poté i za zábavou. Podniků kde se pobavit je spousty.

3.10. Gili Trawangan→Gili Meno
Po prokalený noci nám v 10 plula loď. Někdo jí měl ještě jak z praku, takže pohupování na lodi holkám nedělalo moc dobře. Výstup na pevninu byl dost šílenej…velký vlny, krosna na zádech a skákání do vody do písku-když zrovna vlna ustupuje-se nepovedlo všem. Například já skočila krásně, říkala jsem si jak jsem dobrá, ale než jsem dolezla na pláž tak přišla taková vlna, že mě vzala do výšky ňader a tim pádem i mojí krosnu-sušila jsem celý den.
Na pláži už čekaj naháněči..jen si vybrat! Vybrala Čelda a typ nás bere přes celej ostrov-v tý kocovině fakt ideální..ale stojí to za to. Krásný ubytko s klimou (Rose bungalow-170 000/os.) se nachází kousek od jezera. U týpka, kterej je zkulenej od rána do večera si objednáváme čerstvý ryby k večeři a holky vyrážej na pláž. Já jdu ležet opět s migrénou..probudí mě až náš zhulenec, jestli něco nepotřebuju.. Naznačuju že díky, ale ne. Nějak ho to neodradilo, sundal boty a přišel za mnou až do postele a začal mi masírovat krk. Jako příjemný to bylo, neříkám že ne, ale jak ho nenápadně odpálkovat? Toaleta zabere vždycky.
Meno je kouzelný. Mě osobně se moc líbí, svatej klid.
Holky nacházej nádherný mušle-ale přesně ty „zakázaný“. Proflákaný, ale krásný den.

4.10. Gili Meno
Čelda je nachcípaná-vim proč se chci vždycky raději ubytovat bez klimatizace. My máme domluvené šnorchlování se želvama, tak se nasnídáme a vyrážíme přes celý ostrov k přístavu, kde hupsnem do lodi a jedem. Staví nám 4x na šnorchlování, vidíme želvy a mnoho dalšího-hezký výlet za 150 000. Odpoledne pohodka na pláži, líheň želviček-i vyzvednutá keška!

5.10. Gili Meno→Gili Air
Probouzíme se opět do krásného rána plného sluníčka a vyhuléného domácího, dáváme snídani, loučíme se a ťapkáme po prašné cestě k lodi. Kupujeme lístky (35 000) a vyplouváme-naštěstí nejsou takový vlny. Na ostrově zařizujem jako první zítřejší přesun do Padang Bai a posléze na Nusa Penidu. Ubytování nám nabídl drobný mladík za 600 000 v pěkné zahradě, tak tam zůstanem. Na ostrovech dost vypadává proud.
Air je taková zlatá střední cesta mezi těmi 3 ostrovy. Plno krásnejch krámečků, kavárniček, restaurací. Pláže by byly úžasné, ale tam kde je pozvolný vstup do moře, tak tam jsou na sobě namačkané lodě. Ale i tak zaplujem do jednoho baru, dáme si pití a lenošíme na oobr lehátku na kůlech. Navštíví nás i celkem velkej varan.
Večer si zajdem do restaurace Neverland-jsme tam jediný, ale jídlo dobrý a prostor skvělej.

6.10. Gili Air→Padang Bai→Nusa Penida
Dnešek byl náročný, ale dobrodružný. Na všechno se raději ptejte deseti lidí (i když toto pravidlo znám, stejně nám to bylo k prdu).
Ráno klasika jako každý den, v přístavu si vyměňujem lístky za vstupní kartičky na loď. Opět nás ujišťují, že vše stíháme. Plán byl takový, že za Sanuru nám jede okolo 4 speedboat na Nusa Penidu. Měly jsme to stíhat…i s přejezdem z Padang Bai taxíkem do Sanuru.
První problém byl, že loď kterou jsme my jely jela místo v 11:30 až v 12:30. Loď teda sice přijela, ale naloďování bylo dlouhé a 20 minut jsme se nehnuli z místa, ptž jsme měli čumák v písku. Další problém-zastávka je ještě na Gili Trawangan! Jedeme jak hlemýždi, moře je rozbouřené. Na Trawanganu se bojim i o svůj život, ptž jim to fakt s tou lodí moc nejde. Nakonec dorazíme do Padang Bai. Po objednaném taxi ani stopy. Čičmund co to měl na starosti zase někam volá..mezitím zjišťuju, že za chvíli jede loď na Nusa Ceningan a Nusa Lembongan a že se tam prý dostaneme i na Penidu. Nezdá se mi to, ptž to tam trochu znám.. Ale už jsme nechtěly čekat a ubytování na Penidě jsme měly zajištěné, tak jsme to prubly a za 200 000/os. jsme jely mezi 2 ostrovy, kde jsme vystoupily na molu a dál jsme nevěděly co. Týpci se nás ptali kam jako chceme, že na Penidu nejedou. Už nám bylo jedno kolik zaplatíme za loď na cílový ostrov, tak jsme daly 500 000 a chlápek s kalhotama na půl žerdi nás odvezl. Šťastné jsme byly! Šouraly jsme se do Penida Dive Resort, kde už to znám a dáváme si řízek s bramborovou kaší!
Seznamujem se s instruktorem, který je velice nesympatický a já se s nim odmítám jít potápět. Neměl rád lidi z ČR (tim pádem nechápu, jak může pracovat v českém resortu). Naštěstí tam byla Kristina, s kterou jsme si naplánovaly ponory. Jen já s Martinou, ale Pačti si to chce zkusit a domluvila si intro.

7.10. Nusa Penida
Já s Martinou vstávačka v 5:30, máme ranní ponor a chceme se předtím najíst. Jedem na Crystal bay, celkem vlny, jsme trochu nervózní co nás čeká. Kotoul do vody, zanoření a stres byl tatam. Proud nás nesl okolo krásné podmořské zahrady, nemusely jsme ani kopat. Nic výjimečného jsme, až na černo-bílého hada, neviděly.
Po návratu se už Pačti připravovala na intro. Tak jsme jí podpořily a šly jí mávat-přijela nadšená.
Dnes přijeli další lidi z Čech-přesně ty typy proč nás cizinci nemaj rádi.

8.10. Nusa Penida
Dnes máme 2 ponory. První dopoledne, který se pro mě moc nevyvedl, jelikož jsem se špatně vyvážila (měla jsem půjčenej žaket a bylo mi řečeno, že mi to bude určo stačit, že tam toho má hodně a na pásek ať si dám jen tolik a tolik).. Ponor na Toyapakeh Channel se teda moc nevydařil, ptž po cca 35 minutách jsem začala jít vzhůru. Ukazuju Kristině, že mám smůlu, že jdu nahoru, ale půjčily jsme si jedno závaží od Martiny a 5 minut mi to stačilo…ale i tak jsem musela jít předčasně ven :-/ Ale i tak to bylo krásný, i když byly docela silnější proudy.
Po obědě nastává ponor s velkym P. Uvažovala jsem, že nakonec nepojedu, bylo mi celkem blbě, ptž jsem vyplavala na hladinu moc rychle, ale tohle si přece nemůžu nechat ujít. Zásobim se závažím :D a frčíme na Manta 66. Cesta veeelmi náročná, musela jsem si i držet prsa, tak silný nárazy o vlny to byly. Z těch vln jsme měly hrůzu, věděly jsme, že nás čeká nejnáročnější ponor, že jsou tam silný proudy. Na místě honem honem do vody, loď tam nemůže dlouho oxidovat. Viditelnost mizerná, proudy jako kráva, ale po chvilce v dálce vidim něco obrovskýho a letí to rovnou na mě. Přestala jsem dýchat a sledovala jak nade mnou prolétla první manta. I slza dojetí ukápla. Nádhera. Bylo jich tam mraky. Přestala jsem i fotit a užívala ty božský stvoření. Nikdy na to nezapomenu a doufám, že to ve svém životě ještě uvidim.
Před západem slunce se jdeme šourem projít a završíme to véčou na pláži.

9.10. Nusa Penida
A jdeme na to! Půjčujem si skútry a hurá na cesty! Jede s náma Eko-náš kamarád už z minulé dovolené.
Pačti rozjezd byl dosti nevydařený-skoro přejela Baru, dusila jsem v sobě smích, jiní se smáli na plný koule. Nakonec beru Baru za sebe, Eko Čeldu a Martina s Pačti dranděj samotný. Ten den vidíme plno nádhery, delfíny, gejzíry, panoramata, chrám, Crystal Bay (pro kešku se mi nechce..) a nakonec stavíme i u Eka doma. Ten den jsme s Martinou viděly i něco netypickýho a to „honimíra“. Projížděly jsme okolo něj na skútrech…stál, kalhoty u kolen a anča dlanča. Naše výrazy asi byly dost šílený a já z toho šoku i přibrzdila! :D
Za ty 2 roky se to tady hodně změnilo, ale i přesto je to nádherný kousek země bez milionu turistů.

10.10. Nusa Penida→Kuta
Okolo deváté nám pluje speedboat  Loučíme se a hrozně se nám nechce pryč. Cestu jsem přežila i bez Kinedrylu, nebyly vlny. V Sanuru nám krosny naházeli do písku takovym způsobem, že se ani nepřekulily na bok a zůstaly stát jak majáky. Tradá shánět taxi. Nechaly jsme se odvést do stejného ubytka jako na začátku naší výpravy.
Poslední nákup suvenýrů, někdo z nás se nechává potetovat-moje první a poslední kérka v životě, která není vidět když nechci. Véča v Secret Garden je jasná volba. Přesouváme se do do Paddy´s pub na koktejl, jsou nám všude nabízeny drogy a sexuální služby-od mužů i od žen-samozřejmě vše striktně odmítáme. Posun do nějakýho Surfer baru, kde aspoň hraje rocková kapela. Půlka odchází spát, Čelda s Pačti přicházejí až v 7:30 ráno (ještě celkem na sjačky).

11.10. Kuta
Klidné ráno kdy nás nic nehonilo. Nasnídaly jsme se a vyrazily do nákupáku MataHari. Holky sehnaly perfektní podprsenky-což je velmi důležitá infomace. Dokoupený všechny suvenýry, poslední kari k obědu. Muselo proběhnout ještě Hard Rock Cafe na pobřeží, protože jsem chtěla míchátko ve tvaru kytary..jaké překvapení, když mě přinesli drink bez kytarky! Já jediná si dala totiž bezalkoholový koktejl, mě to na tý dovolený prostě moc nechutná. Když ten týpek ale viděl můj hodně smutnej výraz, jednu mi přinesl. Martina byla celou dovolenou docela hluchoň a když jsme narazily po cestě na ubikaci na salon kde maj ušní svíčky, zašla si tam…slyšela pak i trávu růst, což bylo dost nebezpečný-nemohly jsme jí drbat. Když tuhle skutečnost zjistila Pačti (druhej hluchoň zájezdu), zašla si tam taky!

12.10. Kuta→Česká republika
Dnešní den je smutnej. Jedeme domů. Taxi jsme sehnaly na ulici (200 000/auto). Odlétáme do HKG, v letadle jsem jako jediná ze všech lidí v letadle dostala podivný těstoviny, který byly odporný. V HKG na letišti kupuju za poslední dolary něco k jídlu. No…a pak už jen dlouhý let do Amsterdamu a Prahy, kde na nás čeká krutá zima :-/

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
2
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
kkytina 02.05.2016 15:36
Re: Míša  

:-\ Ahoj, to je velmi zapeklitá otázka!! Každý má něco! Srí Lanka je nádherná, zelená, spousta přírodních úkazů, památek..ale s tim koupáním je to horší.
Bali je zase na koupání krásný (pokud nezůstanete jen v Kutě).
Nemůžu ani říct kde se mi líbí víc!!! Bali je srdcovka-kvůli potápění.
Tak si dejte do klobouku papírky a něco si vylosujte :-D
Uděláte dobře tak jako tak!

Neregistrovaný uživatel
15.02.2016 17:46 109.105.49.***
Míša  

Ahoj holky,
četla jsem už váš cestopis ze srí lanky. Zvažujeme s přítelem kam jet, ceny letenek na srí lanku jdou stale nahoru :-( Co se týče zážitku z obou zemí, příp cenového srovnání, co doporučuješ? Bali, nebo Srí lanka?

Zpět na všechny diskuze