A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Indonésie - Cestopisy

SMRTÍCÍ SOPKA Mt. AGUNG

Sopky Balijec zbožňuje, ale také obává. Proč? Odpověď je v krátkém už druhém povídání.

SMRTÍCÍ SOPKA AGUNG

Bali ostrov kde se nerozlišuje jaro, léto, podzim, zima ale kde platí jen doba sucha a období dešťů leží pouhých osm stupňů na jih od rovníku. Přesto už ani tady tato období vždy neplatí o čemž jsme se mohli přesvědčit sami na vlastní kůži. V období dešťů nám „kráplo“ ve dne pouze jednou a to v horách, kde je to na denním pořádku díky sopkám a poté v noci pršelo třikrát za celý měsíc na přelomu listopadu a prosince. Ráno po dešti opět svítilo sluníčko a my jsme mohli v plné míře využívat jak teplý bazén tak i oceán, ale hlavně někam vyjet za poznáním zdejších krás. Krásný a exotický malý ostrov se rozkládá na linií sopečných aktivit, které protínají celou Indonésii a je jich celkem sedmnáct set. Toto místo patří k nejaktivnější sopečné oblasti na světě v ohnivém pásu tichomoří.

Tento úvod jsem chtěl napsat proto, že dále mé povídání bude o slíbených sopkách na ostrově Bali, kterých se ostrované obávají, ale také je uctívají. Sopky jim přináší důležité klíma, aby jim půda dávala dostatek úrody pro obživu.
Když jsme jednou o sopkách mluvili tak musím připomenout, že na Bali od západu k východu najdete sopky Merbuk měřící 1 386 metrů, Batukau 2 276 a Batur s 1 1717 metry. Nejvyšší a zároveň nejposvátnější, ale i nejnebezpečnější je s 3 142 metrů vysoká sopka Gunung Agung.

Lidé žijící zde žijící stále věří, že je potřebné uctívat bohy a dávat jim potřebné milodary a právě tuto povinnost neudělali v době, kdy se psal rok 1963. Bylo to v druhé polovině února, zrovna probíhala stoletá slavnost zbavení se zlých duchů a poděkování za posvátnou vodu, kterou si každoročně vesničané odnášejí do kanálů zavlažující rýžová pole.
Nejdříve síra a černý kouř zadusil skoro dvacet lidí a o necelý měsíc 17. března 1963 sopka se rozzlobila naplno. Popel o teplotě více jak dvě stě stupňů pálil vše co mu stálo v cestě a neváhal upálit i lidi, kterých bylo na stovky. Déšť se sirným popelem ničil naprosto vše celý týden. Agung připravil o život téměř třináct set lidí a smrti se nevyhnuli ani domácí zvířata. O své domy a přístřeší přišli lidé v celém širokém okolí jejich počet se tehdy odhadoval do půl milionu.
Půda aby byla zase schopna dávat balijcům rýži se „vzpamatovávala“ dlouhých deset let.

Tato katastrofa se dá přirovnat k neštěstí, které se zde stalo o zhruba padesát let dříve, kdy explodoval a zemí „zatřepal“ Batur. Na takovéto přírodní katastrofy které ničí lidské životy, chrámy a domy jsou už balijci opravdu zvyklí. Jejich víra v bohy jim dává sílu a vždy věří v nějaké dobré znamení které je pro nás nepochopitelné, jako poslední věta tohoto příspěvku.

Bůh je bůh a právě k nám do těchto nebetyčných a majestátných hor se nastěhoval.

Úplně závěrem. Obětovat se a vydat se na kteroukoli sopku se nám nikomu nepřihodí mnohokrát za život. Pohled do kouřícího kráteru sopky každého ohromí. Potvrzením těchto mých slov nabízím na přiložených fotografiích.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Surová síra srdce mi svírá

    Indonéská sopka Ijen vypouští vulkanickou síru, kterou místní muži svádějí soustavou trubek a nechávají na vzduchu zatuhnout. Zářivě žluté bloky síry pak vylámou ze země a vynášejí je na povrch, kde za ně dostanou směšnou částku. Těžká dřina v více

Komentáře
7
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Katka
26.02.2012 13:35 115.135.95.***
 

Pri cteni vasich clanku se clovek opravdu dobre pobavi...puvodne jsem si myslela, ze snad jde o preklad z googlu, tak pekna cestina to je...PS:dostava me, ze si ani nejste schopen zjistit na internetu (ktery pravdepodobne pouzivate...) spravne nazvy mist, ktera jste navstivil.

  • Anonym (1)
Lida2 31.01.2010 23:29
 

:-D Mají štěstí,že nic jiného nepoznali, :-D
věří bohům,démonům a přírodě,že
je nezradí :-D ,asi mají jednoduší
život,my si ho moc komplikujeme. ;-)
:-D Ferdyš, máš nádherné zážitky! :-D

  • Anonym (8)
  • Anonym (14)
ferdyš 25.01.2010 20:29
 

Mrazení jsem měl,jak Ivo se tam na vrcholku na druhé straně, kde to bylo úzké proucíroval jako na Václaváku. Až doma se mi o tom zdálo,že tam dolů jedu po zadku. Fakt a ráno jsem byl tady :-P živý. Ne nedělám si legraci,ony ty sopky budí respekt a zažít to z blízka je něco náramného plného vzrušení a nechce se otama jít.

ZdenaB 25.01.2010 19:49
 

Při pohledu do kráteru proběhlo určitě mrazení v zádech. Že jo, ferdyš. ;-) Člověk si řekne "stačí pár kroků a uviděl bych, jak to uvnitř vypadá". Ale pud sebezáchovy je potfora. :-D

ferdyš 25.01.2010 19:09
 

No na dno jsem nešel přesto,že by se dalo. Jenže když jsi v blískosti něčeho neobvyklého na vše zapomeneš a vše jde mimo, prostě stranou. ;-) To jsou neopakovatelné, těžko vysvětlitelné a nádherné zážitky. :-) Přeji je každému alespoň jednou prožít.Já ty sopky už viděl v El Salvadoru a Guatemale. :-|

  • Anonym (13)
DANIELA GRUB 25.01.2010 18:19
 

Stejně jsi kaskadér, jak bych tam asi nelezla, měla bych strach, že to buchne. ;-)

  • Anonym (12)
Sindy 28 24.01.2010 15:52
 

Sopky vvypadají tak hůzostrašně a přitom v sobě mají něco mystického,nádherného.Jako všechny ostatní cestopisy-perfektně napsano-díky :-D :-D :-D

Zpět na všechny diskuze