A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Indonésie - Cestopisy

SPALOVAT NEBOŠTÍKY BALIJCE VZRUŠUJE

Pokud si myslíte, že to bude morbidní, tak ani náhodou. Víte dobře, že fotit je třeba všechno a dozvídat se jak kde lidé na světě žijí je hodně zajímavé.

SPALOVAT NEBOŠTÍKY BALIJCE VZRUŠUJE

Na dnešní v pořadí už čtvrté odpolední sezení s Adim zaměstnancem hotelu Sanur Beach , kde mě z denpasarské nemocnice po operaci převezli jsem se opravdu těšil. Jednak proto, že z hotelu jsem nemohl vytáhnout paty a pak také, že si máme něco říci co ostrovany nejvíce vzrušuje.
Trávit odpoledne ve stínu štíhlých palem a popíjet skvělou balijskou kávu či drink z ovoce jen tuto pohodu umocňovalo. Tlumočníka dělal opět můj zeť, který na Bali dorazil za mnou.

Nebylo to povídání o ochraňování rodu, rodin ani vesnice dobrými bohy nebo, že zlí duchové přinášejí bídu, nemoci, utrpení a epidemie i živelné pohromy, ale celé to odpoledne jsme si povídali o poslední cestě z onoho světa kremaci ( pengabenanu či pelabolanu). Pro nás je to věc vskutku k nepochopení, ale přestože poslední rozloučení ze zesnulým je pro rodinu nesmírně nákladná záležitost oni jí milují. Jejich náboženství jim to doslova předepisuje říká Adi. Jde o věc nákladnou a po celý život se na ní připravuji nejen duševně, ale především finančně. Chudé rodiny čekají dlouhé roky než peníze nastřádají, často prodají svůj majetek případně se zadluží na pár let, aby zesnulému uspořádali obřad jak má být. Pro nás je to tak jak spousta dalších věcí které tady vidím a zažívám naprosto nepochopitelné.

Pojďme ale od samého počátku, když dojde k úmrtí některého z členů rodiny a pokuste se to vnímat ne jako něco morbidního ale jako událost, která v životě jednou musí přijít.

Když dojde k úmrtí člena rodiny přicházejí všichni sousedé a známí, kteří donesou ovoce nezbytnou rýži kytky a nechybí zde kněz který zesnulého kropí svěcenou vodou. Nebožtík je řádně umyt a natřen vonným olejem. Ruce má překříženy k prsům, jako by se modli k bohům. Hlavu mu zabalí do bílé látky a tělo se taktéž obtočí bílou tkaninou. Zesnulý se poté zakryje bambusovými pruty sváže se a je pohřben na hřbitov, kde pozůstalí po motlitbách dají na tělo pár drobných rupií. Pokud má rodina prostředky na balzamování je možné zesnulého pohřbít doma na zahradě, kde žil.

K samotné kremaci nebo spíše kolektivní a spálení přijde čas až budou nashromážděné peníze. Někdy to trvá řadu let. Zaplatit se musí kněz, nosiči sarkofágu kde leží zemřelí pohřební hostina a výlohy se vyšplhají do obrovských nákladů. Jsou prý chudé rodiny které by na takovýto obřad nikdy nenašetřili proto čekají a pak spálení ostatků je záležitost kolektivní. Zeptal jsem se, jak to v tom vedru a po dlouhém čase když se provizorní hrob otevře to mohou lidé dělat řekl.

Tuto práci dělají nejbližší příbuzní, oni toho člověka celý život měli rádi a to je ta poslední služba jejich milému. Ostatky jsou řádně umyty a zabalené do bílého plátna. Není na tom nic nepochopitelného ani smutného a dělá se to den před kremací. Kněze požádáme o požehnání jak pro zesnulého, tak pro nás ve vesnici i pozůstalé. Pak může začít oslava trvá až do rána. Hraje se divadlo, tančí a často se nejde ani spát a začne se vlastí obřad – kremace. Pozůstalé uložíme na nosítka a celý průvod je doprovázen ne smuteční hudbou, ale veselou hudbou, které my říkáme gemelan anklung.
Počet nosičů se liší podle toho z jaké rodiny mrtvý pocházel. Někdy tento počet dosahuje až sto osob.
Na cestě se musí dělat s mrtvými opatření, aby duše zemřelých neobcházely jejich domovy.Musí se proto mást a nosítky se chodí různými směry, třese se s nimi a tím duše ztratí naprosto veškerý smysl pro svoji orientaci.

Ohňová hranice hoří přibližně hodinu, po které se popel zesnulých dá do připravených uren z kokosových ořechů, kde je vyryto slůvko ong a ty se zabalí do látky bílé barvy. Někdo popel odnese do řeky jiní do moře. Vše je ukončeno po dvanácti dnech rituálem niagara –gunung , kdy rodiny předávají dary horským a mořským svatyním, které jsou nejdůležitější.
Celé povídání zakončil slovy.

Duše zemřelého se může opět narodit, proto se narozené dítě u nás zbožňuje, ono totiž může v sobě mít a nosit něco z duše svých předků.
A po pronesení nejen Adimových posledních slov jsem se utvrdil. Bali je země k neuvěření, je to jiný svět plný divů. Ten kdo zde nebyl to nepochopí a už vůbec neuvěří.

Pro nás pro všechny je hrozná škoda, že Bali je tak daleko.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Surová síra srdce mi svírá

    Indonéská sopka Ijen vypouští vulkanickou síru, kterou místní muži svádějí soustavou trubek a nechávají na vzduchu zatuhnout. Zářivě žluté bloky síry pak vylámou ze země a vynášejí je na povrch, kde za ně dostanou směšnou částku. Těžká dřina v více

Komentáře
4
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Martin Strunc 24.02.2012 07:58
 

Jak zde píše autor. " kdo nebyl,nepochopí".

  • Anonym (1)
ferdyš 25.01.2010 19:56
 

Ano, správně i několik let čeká daná rodina, která si nemůže dovolit spálení. Pak se jedná o společné spálení (kolektivní) i více neboštíků byť jen pozůstalých kostí, které se umyjí a společně spálí.Tak to je. :-(

ZdenaB 25.01.2010 19:33
 

Jestli jsem pochopila správně, tak tělo nebožtíka leží v zemi několik měsíců, nebo i let, než dojde ke kremaci? 8-O Potom ho vyndají, znova omyjí a teprve pak spálí? 8-O

Turisticky určitě krásná a zajímavá zem, ale díky Bohu, že nežiju mezi balijcema. :-?

  • Anonym (1)
Sindy 28 24.01.2010 15:47
 

Jiný kraj, jiný mrav.Možná reiinkarnace opravdu existuje co my víme? ;-) Svět je plný záhad a to ho činí kouzelným :-D

Zpět na všechny diskuze